Denní zpravodajství

Den první – neděle 7. července 2019

Je tu opět po roce tábor s veverkami. Všichni jsme v pořádku dorazili na Šumavu do hotelu Stella. Cesta byla docela dlouhá, vlak do Prahy byl narvaný k prasknutí, ale nebylo takové vedro jako minulé roky. Ve vlaku na Špičák už to byla pohoda. Po příchodu do hotelu jsme se ubytovali, dostali pokyny od vedoucí a vrhli se na jogurty. Pak jsme se postupně představili. Večer jsme obhlíželi okolí a vybírali vhodná místa pro hry, potom jsme vyráběli vizitky na dveře. Na tábor s indiány se moc těšíme. 

Fotogalerie: Den první  (jméno i heslo: zsbrve)

Den druhý – pondělí 8. července 2019

Ráno nás budila píseň Rednex Cotton eye Joe a Spirit of the hawk, ale výjimečně ještě nebyla rozcvička, abychom si zvykli na brzké vstávání. V jídelně nás čekaly bohatě prostřené švédské stoly se šunkou, různými druhy sýrů, džemem, máslem, medem, zeleninou, jogurtem, čokoládovými kuličkami, müsli, párky, vajíčkem, mlékem, čajem, džusem, pečivem a chlebem. Následoval úklid pokojů. Po oddílech jsme se pak rozešli na dopolední aktivity. Malá děvčata skákala přes lano a podbíhala ho, hrála vybíjenou, na jelena, na blechu, oblíbené „cukr, káva, limonáda,…“, „Honzo, vstávej“ a další. Vyzkoušela si i trampolínu. Oddíl „Mix“, malá děvčátka a malí chlapci vyrazil k Infocentru a cestou hráli míčové hry. Nejstarší děvčata si na louce vyzkoušela seznamovací hry, „bang“ na jména, známé „peče se to, smaží se to, nejí se to“. Chlapci z větších oddílů se vypravili na delší túru a zahráli si pálkovanou. Málem ovšem zabloudili, když našli zkratku do hotelu. Po obědě se jen zaprášilo. Odpolední klid byl ve znamení očekávání vyhlášení začátku celotáborové hry. O půl třetí za zvuků skladby Comanchero Moonray nastoupili do jídelny v indiánských kostýmech vedoucí jako rada moudrých. Aby měli komu radit, vytvořily se z táborníků postupně týmy v čele s náčelníky a šamankami. Celotáborová hra „Putování indiánů k Černému jezeru“ byla odstartována. První etapou byla výroba totemů, náčelníci a šamanky je vytvářeli ze špalků, malé děti z roliček a barevných papírů. Po večeři jsme vyrazili na vycházky.

Fotogalerie: Den druhý (jméno i heslo: zsbrve)

Den třetí – úterý 9. července 2019

V úterý nás opět probudily hudební skladby a pak jsme se doprobudili na rozcvičce. Následovala skvělá snídaně, potom úklid. Načerpali jsme pití a vyrazili jsme na Špičák. Cesta do kopce se nám zdála nekonečná, několikrát jsme odpočívali, trochu litovali, že nejedeme lanovkou, ale všichni jsme to zvládli a na Šumavu jsme se dívali z výšky 1202 metrů. Někteří jsme se posilnili párky v rohlíku, které jsme si koupili ve stánku, a pak se vyšplhali na rozhlednu. Bylo to zajímavé, nahoře fučelo a měli jsme pocit, že se rozhledna hýbe. Nějak jsme pobyt na hoře protáhli a na oběd dorazili se zpožděním. Docela rádi jsme při poledním klidu odpočívali. Po svačině jsme v týmech jako správní indiáni vyráběli kánoe z přírodních materiálů, protože nás čekaly závody. Ty se uskutečnily po večeři, vyhrál tým Patrika a Karolíny, vedoucí – rada moudrých byla druhá. Před spaním děti ještě nacvičovaly country tance.

Fotogalerie: Den třetí (jméno i heslo: zsbrve)

Den čtvrtý – středa 10. července 2019

Středeční ráno probíhalo ve stejném duchu jako úterní, jen rozcvička byla asi o něco delší. Po snídani následoval úklid, ale jeden pokoj se nad úklid povznesl, takže musel urychleně zapracovat, aby se mohl zúčastnit dopoledního zaměstnání. Vyráběli jsme lapače snů z koleček, provázků, korálků. Nejprve nám připadala práce hodně složitá, ale nakonec si každý svůj lapač vyrobil. Některé byly velice hezké a zajímavé. Všichni jsme se s nimi vyfotili. K obědu bylo kuře a bramborová kaše, moc nám chutnalo. Odpolední klid utekl velmi rychle a šlo se na orientační závod s procvičováním paměti. Běželi jsme na čas podle značek, v trávě a na stromech byly ukryté obrázky zvířat. Když jsme doběhli do cíle, museli jsme napsat, která zvířata jsme na obrázcích viděli. Dali jsme si za odměnu domácí perník s banány a následovaly oddílové hry. Některé děti se učily zacházet s prakem, další se pokoušely indiánským způsobem rozdělat oheň. Kluci z nejstaršího oddílu s Martinem připravovali táborák. Ten se rozhořel až o půl deváté, takže jsme hned po večeři vyráběli indiánské čelenky a náramky. Malé děti pak ještě absolvovaly stezku odvahy.

Fotogalerie: Den čtvrtý (jméno i heslo: zsbrve)

Den pátý – čtvrtek 11. července 2019

Ve čtvrtek ráno po rozcvičce a snídani jsme se rozdělili. Dva nejstarší oddíly s balíčky na cestu vyrazily do národního parku Bayerischer Wald v Ludwigsthalu. V německém národním parku zahlédly rysa a vlky ve volné přírodě. Pak se vydaly do imitovaného podzemí, kde bylo možné vidět živočichy obývající podzemí a další různé úkazy. Potom se přesunuly k mostu, odkud viděly celou naučnou stezku v areálu. Viděly i koně převalského a stádo pratura. Zakončením prohlídky byla jeskyně z doby kamenné s interaktivním výhledem proměn zvířat i lidstva od roku 1970 do roku 2300. Jedná se o kopii originální francouzské jeskyně, kam je zakázaný přístup. Celá prohlídka byla zakončena krátkým dokumentem. Cesta do Česka vedla přes Železnou Rudu, kde si všichni nakoupili malé suvenýry a získali razítko do táborového deníčku. Zbývající oddíly vyjely do Klatov, kde navštívily skvělý park s cestou korunami stromů a vyřádily se i na nejrůznějších průlezkách. Na náměstí je zaujala věž, všichni se posilnili, nakoupili dárky a v informačním centru dostali razítka do deníčků. Na zpáteční cestě ve vlaku pospávali. Večer pak byla oddychová činnost, vyráběly se čelenky a indiánská trička. Usínali jsme všichni příjemně unaveni.

Fotogalerie: Den pátý (jméno i heslo: zsbrve)

 Den šestý – pátek 12. července 2019

 Ráno bylo zamračené, vypadalo to, že bude celý den pršet. Rozcvička a snídaně proběhly normálně, trochu se po včerejšku vylepšil úklid. Dopoledne jsme si hráli na indiány, kteří loví bizony. Velcí byli indiáni, ostatní bizoni, každý bizon měl pět životů. Někteří dostali i další zajímavou kartičku, kterou si mohli předávat, protože ji mohli použít pouze jednou. Tato kartička je před lovci ochránila. V závěru hry se spočítalo, kolik mají indiáni skalpů a komu zůstalo nejvíce životů. Byla to další etapa celotáborové hry. Před obědem jsme ještě dokončovali zdobení triček a vyráběli jsme indiánské náramky. Náčelníci a šamanky pokračovali ve zdobení totemu. Odpoledne jsme se navzdory nepříznivé předpovědi počasí vypravili k Čertovu jezeru. Sice dvakrát zahřmělo, ale jinak bylo velmi příjemně a celý odpolední výlet byl skvělý. Kromě Čertova jezera jsme se dostali i k sedlu pod Špičákem a svěží jsme se vrátili na večeři, a to i včas. Večerní zaměstnání bylo klidné, vyráběli jsme další trička, čelenky, náramky, indiánské knoflíky, pak jsme ještě hráli společenské hry.

Fotogalerie: Den šestý (jméno i heslo: zsbrve)

Den sedmý – sobota 13. července 2019

Dnes ráno lilo jako z konve, vstávali jsme později, a protože je sobota, nebyla rozcvička. Po snídani s bohatě prostřenými stoly jsme vzhledem k tomu, že už jsme tady přes týden, prováděli generální úklid pokojů. Prostředním chlapcům pomáhala Martina, a tak získali deset bodů. Pak jsme se vrhli k pingpongovému stolu, s vervou hráli kolotoč a přitom jsme si pouštěli oblíbené písničky. Po oddílech jsme se střídali. Zároveň oddíl, který nehrál, barvil trička a vytvářel náramky. Po svačině pokračovala další etapa celotáborové hry. Oblékali jsme náčelníky a šamanky. Byla to docela legrace. Na přípravě, oblékání a malování indiánů se podílely celé týmy. Hodnotil se vzhled, indicie a prezentace. K večeři byl segedínský guláš a po krátkém odpočinku balónková diskotéka. Hezky jsme se vyřádili a spát se nám nechtělo.

Fotogalerie: Den sedmý (jméno i heslo: zsbrve)

Den osmý – neděle 14. července 2019

 Probudili jsme se opět písněmi do zamračeného rána, nebyla rozcvička. Po snídani jsme nedaleko chaty hráli na náhodu. Běželi jsme po vyznačeném okruhu a postupně jsme si na stanovištích vytahovali zápalku s hlavičkou nebo bez ní, červenou nebo zelenou kartu, házeli jsme kostkou, penízkem, na které byla rybka nebo rak, a nakonec jsme si vybírali kartičku s nápisy. V cestě jsme pokračovali, pokud jsme si vybrali sirku s hlavičkou, zelenou kartu, hodili na kostce více než tři, obrázek rybky a vytáhli si kartičku s nápisem „cíl“. Jinak jsme se museli vrátit na předcházející stanoviště, nebo dokonce na start. Nejvíce štěstí měla Johanka Šimon. Po obědě jsme se vypravili do přírody, ale hned u východu nás zahnal prudký déšť zpět do chaty. Tam jsme dostali za úkol vyhledat v budově „střípky“ indiánské vázy. Vlastně jsme hledali nastříhané části obrázků, které byly schované. Pracovali jsme v týmech, náčelníci nás organizovali, kam máme běhat. Když jsme měli pocit, že jsme posbírali všechny části, obrázek vázy jsme složili. Pracovali jsme na čas, byla to další etapa celotáborové hry. Do večeře jsme v týmech tvořili indiánské vesnice z papíru. O půl osmé jsme využili příznivé počasí a podnikli jsme krátké vycházky. Před spaním jsme si promítali fotky.

Fotogalerie: Den osmý (jméno i heslo: zsbrve)

Den devátý – pondělí 15. července 2019

Pobyt v táboře utíká jako voda, už jsme za polovinou. Dnes byla opět rozcvička, dobrá snídaně a pak jsme se vydali do lesa budovat indiánské vesnice z přírodních materiálů doplněných tím, co jsme si včera připravili. Snažili jsme se vytvořit vesnice zajímavé. Samozřejmostí byla pochopitelně zmenšená týpí, ohniště, výběhy pro bizony, kukuřičná pole, potoky a řeky s kanoemi, sklady obilí, skály s malbami zvířat, ale i šibenice a věznice, také spousta zajímavostí, jako malinké luky se šípy, snopečky slámy, postýlky s polštářky a podobné věci. Vedoucí - rada moudrých - při hodnocení měli problémy, protože všechny vesnice byly plné nápadů. Po obědě jsme se vypravili do Železné Rudy. Došli jsme až do Alžbětína do Free shopu a nakoupili jsme si mnoho sladkostí, které nám už docházely. Tak jsme se rozmáchli, že jsme zapomněli na hodiny. Do chaty jsme dojeli vlakem. Večer jsme si hráli a tvořili v oddílech.

Fotogalerie:  Den devátý (jméno i heslo: zsbrve)

Den desátý – úterý 16. července 2019

V úterý ráno po rozcvičce a snídani jsme se opět rozdělili. Tentokrát malé děti s balíčky na cestu vyrazily do národního parku Bayerischer Wald v Ludwigsthalu. V německém národním parku zahlédly vlky a stádo pratura. I malé viděly živočichy obývající podzemí. Zakončením prohlídky byla opět jeskyně z doby kamenné s interaktivním výhledem proměn zvířat i lidstva. Cesta do Česka vedla přes Železnou Rudu, kde si všichni nakoupili malé suvenýry a získali razítko do táborového deníčku. Celou cestu zpět z Železné Rudy zvládly i malé oddíly pěšky. Nejstarší  oddíly vyjely do Klatov, kde také navštívily park s cestou korunami stromů a vyřádily se i na průlezkách. Na náměstí se posilnili, nakoupili dárky a v informačním centru dostali razítka do deníčků. Na zpáteční cestě ve vlaku pospávali. Počasí bylo parádní, výlety se všem líbily. Po večeři ještě byl kvíz, kdy jsme poznávali zvuky a projevy zvířat. Usínali jsme všichni příjemně unaveni.

Fotogalerie: Den desátý   (jméno i heslo: zsbrve)

Den jedenáctý – středa 17. července 2019

Ráno bylo nádherně slunečné, i když chladné. Po rozcvičce a snídani jsme plnili další etapu celotáborové hry. V týmech jsme si zahráli na vodonosiče. V plastové nádobě připevněné na provázcích, které drželi jednotliví členové týmu, jsme přenášeli vodu, kterou nám „načepoval“ nejmenší z týmu.  Vodu jsme pak opatrně přelévali do kbelíku. Zvítězil tým Marka, který naplnil kbelík nejrychleji. K obědu byly výborné ovocné knedlíky. Odpoledne jsme se snažili neztratit v kvízové stezce. Soutěžili jsme po týmech, šli nebo i běželi jsme po vyznačené cestě a luštili jsme kvízové otázky. Cesta byla docela dlouhá, ale všichni jsme ji zvládli, malé děti náčelníci občas i poponášeli. Po večeři jsme se rozdělili, někteří táborníci hráli oblíbenou hru „Maršál a špion“, jiní si zopakovali hru na „Indiány a bizony“. Večer byl táborák s opékáním vuřtů.

Fotogalerie: Den jedenáctý  (jméno i heslo: zsbrve)

Den dvanáctý – čtvrtek 18. července 2019

 Začátek posledního táborového dne byl slunečný, takže proběhla pohodová rozcvička a samozřejmě dobrá snídaně. V devět hodin jsme vyrazili na Pancíř a vrátili jsme se na oběd. Po poledním klidu jsme si dopisovali a dokreslovali táborové deníčky. A pak přišlo hodnocení celotáborové hry. Byli jsme napjati, protože vedoucí – rada moudrých ještě během poledního klidu hodnotili kmenové totemy. Nakonec zvítězil kmen náčelníka Filipa Odvárky a šamanky Sabiny Duškové, oba byli v táboře s veverkami poprvé. Odměnou za snahu při celotáborové hře byly pro všechny týmy parádní dorty a mnoho dalších drobných cen. Odpoledne zakončila diskotéka, která pokračovala i po večeři. Průběžně se uklízelo a balilo. Uléhali jsme s vědomím, že zítra už budeme spát doma. Tábor byl úžasný, bude se nám stýskat.

Fotogalerie: Den dvanáctý   (jméno i heslo: zsbrve)