Hlavní stránka » Akce » Fotogalerie akcí » Fotogalerie akcí 2014/15 » Detail fotogalerie

Detail fotogalerie

Škola v přírodě Roudnice (1.A, 1.D)

V neděli 11.5. o půl druhé jsme se sešli na parkovišti u parníku – já jako neznalec těchto větších akcí jsem si myslela, že tam budeme jen my – tedy I. A a I.D. Chyba lávky, odjížděly tři skupiny, tři autobusy plné dětí.. první otázka se naskytla hned. Který je náš autobus? Uf, díky Bohu jsme se trefili napoprvé a výběr byl správný, řekla bych, že náš autobus byl nafukovací. Vešlo se do něj všechno a to včetně 39 dětí a pěti dospělých osob. Cíl byl jasný, chata Kara, která se nachází v Roudnici v Krkonoších. Kdo mě zná, ví moc dobře, že bez toho, aniž bych si zjistila destinaci a prohlídla ji ze všech možných úhlů na internetu, nemohla bych vyrazit. Když jsem viděla, že nejen já jsem natěšená, ale i zbývající členové posádky bílého autobusu, vše je na svém místě, povel pro odjezd následoval hned poté. Mávalo se, pištělo, pusinky létaly všude, jen si ji chytit. Cesta autobusem nám trvala přes dvě hodiny, protože na nás čekala nejedna objížďka. Tak, sláva, jsme tu. Vynosili jsme kufry, obsadili pokojíčky a šli obhlédnout terén. Hned poté následovalo první společné stolování a to byla poslední indicie, která nám napověděla, že to bude týden plný zábavy, procházek, dobrodružství a hlavně pátrání s detektivem Vrťapkou. V pondělí nás čekalo pátrání po zlatých vejcích, postřehový závod a výživná procházka. V úterý jsme nasedli do autobusu a vydali se na Mísečky, z nich procházkou přes Šmídovu vyhlídku, Svinské louže na Medvědín, kde jsme si užili relaxování na bezvadném hřišti a cestou zpět jsme nezavřeli pusinky, protože bylo o čem vyprávět. Večer, když už jsme se chystali do pelíšků bylo rozhodnuto o tom, že pokud chceme získat všechny hodnosti detektiva, musíme prokázat naši nebojácnost a zvládnout stezku odvahy, pche..zvládli jsme to levou zadní a o to lépe se nám spinkalo. Ve středu jsme museli pro Vrťapkova kamaráda Marlona postavit v lese spousty obydlí, aby měl kde trávit volné dny. Obydlí se poté prodala a my za utržené korunky nakupovali na trhu v jídelně, tedy řeknu Vám, tam bylo bezva věcí. K večeři jsme si opekli buřtík a jak si tak sedíme, najednou se zvedl silnější vítr, zavládlo ticho a po louce vykračuje Krakonoš. Rozvážným krokem se k nám přibližoval, měl velikou hůl a na klobouku mu seděla sojka. Pan Krakonoš nás přišel pozdravit, poučit nás jak se na horách chovat; je to moudrý člověk, snad si všichni vezmeme k srdci to, co nám povídal. Ve čtvrtek naši maličkost očekávala Jilemnice, kde jsme navštívili krásné Krkonošské muzeum, nakoupili drobné dárečky pro naše nejbližší a tak jako každý den, užívali si společné chvilky. Po návratu na chaloupku jsme slupli výbornou večeři, buchtičky se šodó, to my tuze rádi a s plnými bříšky jsme se vytratili na pokoje. Tam už se v kufrech těšily masky, teď už je jasné, že nás čekal večerní karneval. Po karnevalu jsme dostali diplomy a nechyběly ani odměny. I tento poslední večer utekl jako voda a my se ani nenadáli a probudili jsme se do pátečního rána. Sluníčko nás jako každý den pomohlo vytáhnout z postýlek. Po snídani jsme šli zabalit všechny věci a poklidit postýlky, které nám dobře po celou dobu sloužily. Zbývalo pár minutek do odjezdu, ale to nejdůležitější na co jsme čekali, přišlo! Protože jsme celý týden krásně pracovali, plnili úkoly dle zadání, objevila se na naší detektivní průkazce hodnost – Policejní rada, námaha stála za to. Abychom na nic nezapomněli, vše máme poctivě napsané v našich denících, které jsou už sbalené také, tedy teď už vyrazit zpátky domů, i když tu byla legrace a bylo to moc fajn, přiznáme se, už se domů také těšíme. A na závěr – přeci za rok zase – ahooooj! Kompletní fotogalerie je na http://zsbrve.rajce.net/SVP_Roudnice_2015_1AD. Jméni i heslo: zsbrve